Mini je značkou vyznavačů stylu, ostřejší jízdy, milovníků motokár a také výstředníků, kteří na sebe rádi upozorňují. Jeho design nezůstane stranou pozornosti, jízdní vlastnosti vás na silnici nenechají v klidu. Snad jen praktické využití, s tím to není tak slavné. I tuto drobnou slabinu ale dokáže Mini překonat, a to svým modelem Clubman, který má rozměry menšího rodinného kombíku.

Modelové řady značky Mini se rozrůstají tak rychle, že už začíná být trochu složité se v nich vyznat. Jedním z vodítek, jak je od sebe odlišit, může být počet dveří. Patery, čtvery nebo troje dveře, to je u auta celkem běžné, ale Clubman má hned šestery. Místo víka kufru nebo pátých dveří hatchbacku totiž najdete vzadu hned dvoje – do zavazadelníku se totiž dostanete dvěma křídly otevíranými do stran. Jejich ovládání sice není úplně pohodlné, ale jsou rozhodně zajímavé a neobvyklé, a o to jde v případě Mini především.

Když porovnáte rozměry s pětidveřovým Mini, je ihned jasné, že stylová ikona zase trochu povyrostla. Na délku měří o celých 27 cm víc, takže o malém autě už nemůže být řeč. Do šířky přibylo 9 cm, rozvor se protáhl o 10 cm. Zavazadelník má kapacitu 360 l, přičemž po sklopení zadních sedadel se zvětší až na 1250 litrů.

Z malého „miníka“ se ve verzi Clubman stává slušně velké kombi, nedá se ale říct, že by to byla u značky úplná revoluce. V šedesátých letech totiž jezdily podobné modely Morris Mini Traveller a Austin Seven Countryman, jejichž proporce byly dnešnímu Clubmanu velmi blízké. Design exteriéru výrazně ovlivňují již zmíněné dvoukřídlé dveře, jinak si ale Clubman ponechává roztomile naivní výraz autíčka na hraní, a to především díky velikým kulatým světlometům s chromovaným rámečkem a velkým vybouleninám na kapotě. A protože náš testovaný vůz je ve verzi Cooper S, najdete na něm pár drobných emblémů, které zasvěcencům prozradí, že se jedná o nejvýkonnější model v nabídce. Poznáte to mimo jiné i podle předního nárazníku se širokým lesklým pásem v černé barvě a podle otvoru pro přívod vzduchu v kapotě. Jinak převzal Clubman některé aerodynamické prvky od mateřské značky BMW, a to například úplně poprvé použité tzv. vzduchové clony na spodu předního nárazníku a průduchy za předními koly pro odvádění vzduchu.

Interiér nabídne potřebnou dávku stylovosti, kterou dnes od vozů této značky zákazník očekává. Na přístrojové desce jsou hlavním designovým prvkem kruhy, které najdeme nejen před řidičem v podobě tachometru a přidruženého otáčkoměru, ale také na středovém panelu, kde slouží pro umístění displeje infotainmentu, kolem řadicí páky – tady se pomocí kruhu volí jízdní režim. Nejsou to ale zdaleka všechny kružnice uvnitř vozu – kulaté jsou kliky dveří, ovladače výdechů klimatizace, spínače pro nastavení teploty nebo na středové konzole volič audiovizuálního systému.

Přestože je Clubman v interiéru dokonale v „mini stylu“, zcela potírá mýty spojené s menšími sourozenci u značky. Tady se totiž i díky rozvoru prodlouženému na 2670 mm nemusíte tísnit – nastupuje se pohodlně na přední i zadní sedadla, běžně rostlí lidé tu nepocítí žádná omezení. Sedadla v krémové kůži působí velmi hodnotně, mají také výsuvný sedák a slušné boční vedení.

Pod kapotou testovaného vozu zní klasickým motokárovým rykem dvoulitrový zážehový čtyřválec, který dodává výkon 192 koní. Pracuje s přeplňováním technologií TwinPower Turbo, přímým vstřikováním a variabilním ovládáním ventilů s proměnným časováním vačkových hřídelů double VANOS. Z toho je zřejmé, že jadrný jízdní projev Clubmanu propůjčuje v podobě svých nejlepších technologií BMW. Točivý moment 280 Nm máte k dispozici už od 1250 otáček, při overboostu to může být až 300 Nm. Tomu odpovídají i tabulkové údaje – z nuly na stovku zrychlí za 7,2 sekundy a maximální rychlost je 228 km/h.

Motoru svědčí spojení s osmistupňovou automatickou převodovkou Steptronic, která je v Mini použita úplně poprvé. Zmizelo občasné cukání, které Mini s automatickými převodovkami dříve provázelo, necítíte prodlevu turbomotoru a navíc je převodovka díky řídící jednotce schopna přijímat informace z navigace a předvídat podle nich nutnost řazení před zatáčkou nebo křižovatkou. Katalogové údaje o spotřebě mluví o 5,9 l/100 km při kombinovaném cyklu, náš testovací provoz pak ukázal výsledných 8,5 l/100 km.

Pro zachování tak oblíbeného motokárového stylu jízdy je zadní náprava vyladěna hodně do tuha, systém aktivních tlumičů ale dovoluje dvě nastavení – pro sportovní nebo pohodlnou jízdu. V zatáčkách nepocítíte náklony karoserie, auto dobře sedí na silnici a pokud si trochu pohrajete s plynem, pak si užijete i lehkého ujíždění zádi, které je ovšem zábavné (a zvladatelné) jen na suché silnici.

Mini Clubman není sice zábava levná, ale zato naprosto skvělá. Pokud vás láká výkonný Cooper S, pak si připravte nejméně 700 700 Kč, který dorazil k testu s příplatkovou výbavou v hodnotě přes 300 tisíc. Můžete mít ale také základní model s tříválcovým motorem o výkonu 136, který začíná s cenou na 591 500 korun.

Testovaný model:

Mini Cooper S Clubman

motor:  zážehový čtyřválec 1998 cm3

výkon:  141 kW/192 k při 5000 ot./min.

točivý moment:  350 Nm při 1600 – 2400 ot./min.

rozměry:  délka 4253 mm, šířka 1800 mm, výška 1441 mm

rozvor náprav: 2670 mm