V loňském roce absolvovala dvojice ve složení Barbora Holická a Lucie Engová poprvé slavný Dakar v kategorii Classic. Děvčata si jako vůz vybrala populární kachnu, tedy Citroën 2CV. A hned napoprvé jí dovedla do cíle. Jednalo se vůbec o první kachnu, která kdy spatřila cíl. Na tento úspěch chce celý realizační tým navázat i letos. Jejich dvorního mechanika, současně i konstruktéra a vůbec technického mága Tomáše Nerudu posílí další dva členové doprovodu.
Myslelo se i na doprovodné auto, které muselo být stylové. Proto ve spolupráci s domácí centrálou automobilky Citroën vybral tým Duckar užitkový vůz Jumper. Při jednání s italskou firmou Caselani, zabývající se přestavbami současných vozidel do historické podoby, děvčata tak nadchla majitele firmy, že jim kit poskytl jako sponzorský dar. Do finální nádherné podoby pak doprovodné vozidlo postavila brněnská firma Brnocar.
Ovšem to nejdůležitější je samotný soutěžní stroj. Tentokrát se již jedná o speciálně upravenou „kachnu“. Vzhledem k tomu, že celému týmu jde nejen o dojetí, ale hlavně vysoké postavení v cíli, muselo se začít úplně od začátku. A tak postavili úplně nový Citroën 2CV vycházející z modelu Sahara. Tedy se dvěma motory a s pohonem všech kol. Tuto myšlenku jim vnukl belgický specialista na kachny Filip van Gool. Ten byl tak nadšen dakarským úspěchem dámského dua, že i když to běžně nedělá, postavil pro Duckar team rovnou tři motory a čtyři převodovky. Tím ušetřil Tomášovi sice spoustu práce, ale stejně před ním stál obrovský úkol. Propojit to vše dohromady.
Koncepce je taková, že jeden motor je vpředu a pro druhý se musela upravit zadní část. Každý motor má také samostatnou převodovku. Výhodou je, že každý pohonný systém funguje autonomně, takže v případě poruchy jednoho z nich se dojede na druhý. Ovšem to byl pouze začátek. Nejsložitější bylo, jak to udělat, aby Bára za volantem mohla ovládat oba agregáty jedním pedálem plynu a taktéž klasickým pedálem spojky. Totéž platí o řazení jednotlivých rychlostních stupňů. Největší problém byl v tom, že právě pro správné řazení musí být obě převodovky vůči sobě ve stabilizované poloze. Musely se tedy použít tvrdší silentbloky a stabilizátory, a to vše důkladně prověřit a seřídit. Tomáš Neruda měl opravdu hodně zamotanou hlavu. Vzhledem ke zvýšenému výkonu (každý motor má objem 760 cm3 a celkový výkon může dosahovat až 100 koní), bylo nutné upravit podvozek, který dostal závodní nastavitelné Koni tlumiče.
Důležitou roli hraje také chlazení zadního motoru. Proto doznala kachna několik karosářských změn, kdy např. přibyly chladicí žábry v horní části zadní partie či speciálně tvarované zadní víko usměrňující proud chladicího vzduchu k ventilátoru. O tom, že se myslelo na každý detail, svědčí nastavení vyprošťovacích pomůcek tzv. waflí, taktéž usměrňujících proud vzduchu do zadní části.
Zdroj a foto: Citroën
