Start-stop systém, hlídač vybočení z jízdního pruhu a zachytávání dopravních značek s upozorněním na překročení rychlosti – to jsou tři příklady výbavy, která patří podle expertů AAA Auto k nejméně vyhledávaným. Poslední dvě položky jsou od letošního července pro automobilky povinné, v ojetých a zánovních autech se jim zatím lze vyhnout.
„Na některé prvky výbavy lidé nedají dopustit, jiným se snaží vyhnout. Ne vždy je to možné, protože spousta z nich se v průběhu let stala povinnými. U těch, které zajišťují bezpečnost, jako jsou antiblokovací systém brzd ABS nebo stabilizace podvozku ESP, to nikomu nevadí, naopak různé hlídače a upozorňovače většinu zákazníků odrazují,“ říká Petr Vaněček, co-CEO (společný generální ředitel) společnosti AURES Holdings.
Hlídače pruhů a automatické brzdění
Nově povinným a poněkud kontroverzním prvkem výbavy je například hlídání vybočení z jízdního pruhu. Systém kamerami monitoruje bílé čáry na silnici, případně její okraje, pokud krajnice chybí – a v případě přiblížení auta k nim upozorní řidiče zvukem či zavibrováním volantu, může také aktivně zasáhnout do řízení a korigovat směr. Nejstarší vozy, které jim disponují, jsou z let 2009 a 2010 – špičkové mercedesy a BMW, ale i Fordy Galaxy a Mondeo. V roce 2014 už ho nabízí osm procent vozů, stále víceméně luxusních značek. Dramatický nárůst přichází v letech 2018-2019, kdy už systém má 57 procent aut z nabídky AAA Auto. Loni, v roce 2023, už to bylo 80 procent a od letoška by to mělo být plných sto.
Podle nové evropské legislativy systém vypnout lze, ale při každém nastartování se zase obnoví – a odstavení navíc musí být provedeno dvěma „záměrnými kroky“. Akustická varování však musejí jít vypnout snadno, nezávisle na funkčnosti systému.
Jen pozor – systém, který se oficiálně jmenuje „nouzové udržování v jízdním pruhu“ (ELKS) – není totéž jako aktivní držení v jízdním pruhu, které bývá součástí automatizovaných systémů řízení, jež mívají některé luxusní vozy. To se aktivuje až s adaptivním tempomatem či jiným částečným „autopilotem“.
Ještě více lidem – i samotným autům – vadí start-stop systém. Poprvé se objevuje u vozů z AAA Auto v roce 2005, tam ale najdete v nabídce jediný. V roce 2008 už to jsou 3,2 % aut, v roce 2010 necelých 8 %, v roce 2016 už 76 %. Máte tedy jen čtvrtinovou šanci, že seženete auto bez tohoto nepříliš oblíbeného prvku, od nějž si automobilky slibovaly snížení spotřeby paliva – a tedy hlavně emisí.
Žádnou výhrou není ani inteligentní hlídání rychlosti. Povinné je od letošního července, v některých autech se však s ním spojený systém čtení dopravních značek objevoval už mnohem dříve. Ve vozech z nabídky AAA Auto ho najdete poprvé v roce 2010, a to v jediném kusu (BMW 523i). Ale už v roce 2017 jej má ve výbavě 18,5 procenta vozů, předloni (2022) pak plná třetina (33,1 %). Od letoška je povinné, v budoucnu tak auta bez něj nekoupíme. „V praxi je systém dost otravný. Ne proto, že by tolik vadilo upozornění na to, že jedeme rychleji, než pravidla dovolují, ale proto, že ani zdaleka nefunguje bezchybně. Je nedílně spojený právě se čtením značek, a přestože se na něm podílí palubní kamera i údaje z navigace, velmi často zobrazuje úplně jinou rychlost než skutečně povolenou. Například při vyjíždění ze Zlíchovského tunelu v Praze najednou místo platné sedmdesátky začne ukazovat maximálních 30 km/h a podle modelu pípat nebo zvonit. A takových míst jsou na silnicích tisíce,“ říká Vaněček s tím, že systém sice lze vypnout, ale jen dočasně – podle evropských pravidel se při každém startu opětovně zapne.
Povinných systémů je od letoška ovšem víc – například upozornění na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče, signalizace zapnutí bezpečnostních pásů pro všechna sedadla, instalace „černé skříňky“ neboli datového (ne obrazového) záznamu o nehodě, nebo příprava na zabudování alkoholtesteru. Ten ovšem ještě povinný není. „Auta se už také neobejdou bez zadní parkovací kamery nebo čidel. Což většina lidí přivítá, ale samozřejmě to také znamená neustálé zvyšování ceny nových vozů,“ říká Petr Vaněček.
Zdroj a foto: AAA Auto
