To potvrzují i statistiky dopravních nehod. V roce 2020 vyšetřovala Policie ČR celkově 1 083 dopravních nehod, ke kterým došlo v mlze. Při nich zahynulo 10 osob, dalších 9 utrpělo zranění těžké a 273 lehké. Celkové přímé hmotné škody dosáhly výše 91 685 600 korun. Zatímco v loňském roce obecně připadlo na jednu tisícovku nehod vyšetřovaných policisty 4,9 mrtvých, u nehod v mlze to bylo citelně více – 9,2 oběti. Pravděpodobnost, že nehoda v mlze bude fatální, byla o bezmála 90 procent vyšší, než tomu bylo u vyšetřovaných nehod obecně.

Jízda za mlhy má svá specifika. Výrazně klesá viditelnost. Mlha navíc zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a navíc jen v nejasných obrysech. Podvědomě proto vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než tomu ve skutečnosti je. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí. Kapičky mlhy na povrchu vozovky kondenzují.

Jak jet za mlhy bezpečně

Za mlhy to tak rychle nepojede, proto je dobré vydat se na cestu s dostatečnou časovou rezervou. A pokud ani to nepostačí, je třeba se smířit s tím, že do cíle dojedeme se zpožděním. Především za husté mlhy je dobré pamatovat na literu zákona, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Za mlhy je nutné dodržovat i dostatečný odstup od vpředu jedoucího vozidla. Dobře si rozmyslet je třeba i předjetí jiného vozidla. Hustá mlha spolehlivě skryje protijedoucí automobily, které předjíždějící šofér uvidí skutečně až na poslední chvíli. Navíc pro předjíždějícího řidiče vzápětí po úspěšném předjetí zpravidla čeká hořké poznání, že ten před ním nejel pomalu bezdůvodně. Bude to právě on, kdo bude po dlouhé kilometry úporně zírat do mlhového závoje a navíc bude oslňován světly vozidel jedoucích za ním. Mlha neustále kondenzuje na vnější straně oken. Čas od času je tak třeba stěrači setřít čelní a případně i zadní okno. Zákeřné jsou lokální mlhy. Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se řada řidičů vnořuje bez snížení rychlosti. Nejednou spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu.

 Vidět a být viděn

Řada šoférů stále nedoceňuje platnost zásady vidět a být viděn. Světla pro denní svícení v mlze rozhodně nepostačí. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. A rozsvícena musí být i zadní mlhová světla. Zákon o silničním provozu to přímo vyžaduje. Pozorní by měli být i řidiči spoléhající na funkci automatického přepnutí světel pro denní svícení na světla potkávací. Před vjetím do mlhového oparu je nutno zkontrolovat, zda se tak skutečně stalo.

Vidět ovšem musí být všichni, nejen motoristé. „Chodci musí být při chůzi mimo obec vybaveni reflexními doplňky nejen za tmy, ale i za dne za zhoršené viditelnosti. Cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu, svou viditelnost pro řidiče motorových vozidel výrazně zvýší, pokud si navlečou reflexní vestu. Při pohybu za mlhy by se chodci i cyklisté měli pohybovat pokud možno mimo jízdní dráhu vozidel. Tedy na samém okraji vozovky, a kde je to možné, na krajnici,“ uzavírá Roman Budský z Platformy Vize O.