V prosinci 1979 obdržel italský prezident Sandro Pertini darem vůz Maserati Quattroporte 3. generace s automatickou i manuální převodovkou. Slavnostní předání se uskutečnilo v římském paláci Qurinal.
Maserati Quattroporte 3. generace (1979) navržené Giorgettem Giugiarem byl první zcela nový vůz navržený během období, kdy de Tomaso společnost řídil (1976–1993), a jeho linie se inspirovaly první verzí Quattroporte z roku 1963, ačkoli měl vůz méně sportovní a spíše formální charakter. Pro Quattroporte 3. generace byl charakteristický vylepšený luxusní interiér.
Vůz měl motor V8 ve variantách 4,2 l s 255 koňskými silami a 4,9 l s 280 koňskými silami a dosahoval nejvyšší rychlosti 220 km/h. Automobil byl na trhu od roku 1979 až do roku 1990 a během této doby se prodalo celkem 2145 kusů.
V roce 1986 byla na trh uvedena verze „Royale“ s vylepšeným interiérem včetně měkkých kožených sedadel a s okázalým využitím ořechového dřeva na palubní desce a dveřních panelech. Velmi specifickým prvkem byl radiotelefon v přihrádce mezi předními sedadly a malý vyklápěcí stolek v zadních dveřích. Vůz Quattroporte Royale byl vybaven výkonným 4,9litrovým motorem V8 s výkonem 300 koňských sil a v této výbavě bylo vyrobeno pouze 51 kusů.
V roce 1982 generální sekretariát italského prezidenta u společnosti Maserati objednal pro hlavu státu výrobu obrněného vozu Quattroporte. V roce 1983 modenská firma dodala prezidentovi Sandru Pertinimu vůz Quattroporte v „tmavé akvamarínové“ barvě s béžovým sametovým interiérem, který tento prezident využíval při výkonu své funkce.
Do výbavy vozu patřil i velký popelník s držadlem na dýmku mezi zadními sedadly – tento prvek si vyžádal sám prezident a společnost Maserati kvůli tomu musela speciálně upravit zadní sedadla. Mezi další prvky výbavy patřil bar, telefonní systém a interkom pro komunikaci s lidmi vně vozu. Kabina vozu byla plně obrněná a měla neprůstřelný plášť z pevné manganové oceli. Obrněná byla i okna vozu vyrobená z 31 mm silného polykarbonátu. 4 z nich byla elektronicky ovládaná. Část střechy nad zadními sedadly se také dala elektronicky otevřít, aby se mohl prezident během jízdy postavit a pozdravit davy. Aby byl tento postoj bezpečnější a pohodlnější, bylo na zadní stranu pravého předního sedadla nainstalováno speciální madlo.
Italská hlava státu používala Quattroporte 3. generace při všech veřejných akcích včetně své historické návštěvy továrny Ferrari v Maranellu 29. května 1983. Etiketa pro takovou příležitost si žádala, aby hostitel Enzo Ferrari k vozu po jeho vjezdu do továrny přistoupil. Ferrari ovšem zůstal nehybně stát na místě asi 10 metrů od vozu. Tou dobou již postarší prezident Pertini vystoupil z vozu Quattroporte a došel k šéfovi Ferrari. Enzo Ferrari se kvůli dlouhodobé rivalitě vládnoucí mezi jeho značkou se vzpínajícím se koněm a vozy s trojzubcem v logu ani nepohnul.
V 80. letech minulého století si Quattroporte 3. generace vybralo jako svůj dopravní prostředek ještě několik dalších slavných osobností. Snad nejznámější z nich byl modenský tenor Luciano Pavarotti.
