Dalo se čekat, že Audi A6 zahrne své zákazníky nejen komfortem, ale také nejnovějšími technologiemi, které se před časem představily v limuzíně A8. Kromě toho ale přidává další rozměr, a to dynamičtější charakter a velmi brzy po uvedení sedanu i praktičtější kombi verzi. A jako bonus jsou všechny motorizace spojeny s mild hybridním systémem pro úspornější provoz.

Verze Avant se představila v těsném závěsu za elegantní limuzínou. Jeho vzhled je stejně působivý, zaznamenali jsme dokonce i názory, že kombi se líbí ještě víc. Příď je pochopitelně shodná a definuje ji široká maska chladiče, která kromě loga a poznávací značky nese také dvojici snímačů, které dodávají informace asistenčním systémům. Jedná se o laserový scanner a radar s dlouhým dosahem pro dokonalý monitoring okolního provozu. Než si čeští řidiči zvyknou na toto řešení, budete s novou A6 projíždět dálnicí s takřka vyprázdněným levým pruhem. Jinak si totiž nelze vysvětlit rychlost a ochotu, s níž ostatní nejen uhýbají, ale také zpomalují a chovají se zničehož nic úplně ukázněně, než jako dojem, že se blíží dopravní hlídka nebo vládní kolona.

Profil je štíhlý, vyrýsovaný několika ostrými liniemi, překvapivě svažitá je střecha zakončená dynamickým spoilerem. To přitom nijak nesnižuje využitelnost zavazadelníku, který pojme 565 litrů nákladu, ani neomezuje prostor pro cestující na zadních sedadlech. Ti zde mají místa doslova nadbytek – i vzrostlejší postavě ještě zbývá místo před koleny i nad hlavou. Pochopitelně nechybí ovládání víka kufru elektricky nebo pohybem bez dotyku, uspořádání zavazadelníku ulehčuje kolejnicový a upínací systém.

Pobývat v interiéru A6 je velmi příjemné, a to nejen díky pohodlným křeslům pro řidiče a spolujezdce, která jsou v mnoha směrech nastavitelná a upravitelná na délku, šířku i výšku, ale také mohou mít masážní funkce, kterých je na výběr hned několik. Uspořádání palubní desky je koncipováno tak, aby si mohl řidič většinu zobrazení a ovladačů nastavit tak, jak mu to vyhovuje. Celkem má k dispozici tři velké displeje – hlavní je v přístrojovém štítu, v němž se zobrazují ukazatele a informace o jízdě přesně podle vašich požadavků, můžete tu mít i mapu a navigační instrukce. Další dva jsou umístěny pod sebou na středovém panelu, kdy v horním se zobrazují a ovládají nastavení infotainmentu, ve spodním pak ovládáte klimatizaci. Také si ovšem můžete oba displeje na středovém panelu vypnout a vše ovládat a sledovat jen v přístrojové kapličce. Na středovém panelu je už totiž jen ovladač hlasitosti rádia. Sžívání s tímto systémem sice trochu déle trvá, nicméně po základním nastavení, které si můžete uložit do vlastního profilu, pokud se vás za volantem střídá víc, máte v podstatě vše vyřešeno. Není bez zajímavosti, že do svého individuálního nastavení si můžete zařadit až 400 vlastních parametrů. Budete si také muset zvyknout na odlišnou reakci dotykového displeje, do něhož musíte prst „zapíchnout“ a ozve se zvuk, který signalizuje úspěšnost akce. Toto řešení mimo jiné zabrání tomu, abyste nechtěným dotykem aktivovali nějakou funkci.

Novinka vstoupila na trh s třílitrovými šestiválci, benzínovým i dieselovým, následují i čtyřválcové jednotky. V našem testu se ocitl nejsilnější naftový agregát, který poskytuje 286 koní výkonu a 620 Nm točivého momentu. Spojení s mild hybridním pohonem, který funguje v napětí 48 V, přináší úsporu paliva. Možnost jízdy setrvačností, kterou tento systém umožňuje, se zobrazuje v přístrojovém štítu ikonkou sešlápnutí pedálu a rovněž lehké reálné ťuknutí upozorňuje vaši pravou nohu, že teď můžete jet v podstatě „za nulu“. Spolupráce s automatickou převodovkou je zcela bez výhrad a optimisticky vypadala i spotřeba během testu, která se ustálila na 7,8 l. V kombinovaném provozu je udávaná hodnota 5,8 l/100 km. Parametr zrychlení z nuly na stovku je podmanivý – 5,7 sekund, stejně jako maximální rychlost 250 km/h.

Jízdní vlastnosti by se měly nést hlavně ve znamení komfortu, což zde platí bezvýhradně. Při volbě jízdních režimů je ten nejkomfortnější trochu houpavý, auto působí vyrovnaněji v běžném módu a ještě lépe ve sportovním, kdy jsou přejezdy nerovností také dostatečně odfiltrovány. Pohon všech kol quattro dodává autu sebejistotu a dynamiku v zatáčkách i přes jeho délku a hmotnost blížící se ke dvěma tunám. Neškodilo by mu více ochoty k projetí oblouku, ale u třímetrového rozvoru hrají pochopitelně svou roli fyzikální zákony. Na dálnici A6 doslova letí s lehkostí, jaká je pro dlouhé cestování ideální.

Že se značka Audi mílovými kroky blíží k autonomní jízdě je zřejmé, systém asistenčních řešení, která dokážou víceméně převzít řízení, je totiž dokonalý. Popisovat jednotlivé funkce by tak bylo nošením dříví do lesa, zajímavostí je ale například doplňková funkce asistování při průjezdu zúženým úsekem, například v rámci stavebních prací. Řidiči, kteří často jezdí po dálnici D1, jistě zbystří. Funguje to tak, že pokud se příliš blížíte ke krajnici nebo autu ve vedlejším pruhu, je automaticky udržována bezpečná vzdálenost a míjení se uskuteční až v okamžiku, kdy je pro to dost místa.

Testovaný model:

Audi A6 Avant

motor:  vznětový šestiválec 2967 cm³

výkon: 210 kW/286 k při 3500 – 4000 ot./min.

točivý moment: 620 Nm při 2250 – 3000 ot./min.

rozměry:  délka 4939 mm, šířka 1886 mm, výška 1467 mm

rozvor náprav: 2924 mm