Druhá generace cenově dostupného SUV, kterým značka před deseti lety oslovila nečekané množství zákazníků, přinesla řadu vylepšení. Zároveň si ale auto ponechalo svou příjemnou cenovku, která je vynesla na přední příčky žebříčků prodejů. Jaký je Duster v roce 2021?
Především vypadá o hodně líp, než první generace, která svými tvary do puntíku dokazovala ono okřídlené „na design to nejezdí“. Současná tvář je mnohem víc propracovaná – lze to pozorovat na přední mřížce, která je členitější, i na řešení zádi s novými čtvercovými světlomety. Robustnost ale Dusteru zůstala. Přes svoje „papírově“ kompaktní rozměry, kdy na délku měří pouhých 4,3 metru, působí mnohem rozměrněji. Svůj podíl na tom má vysoký podvozek – světlá výška 210 milimetrů dovolí i jízdu v náročnějším terénu. To je ostatně jeden z důvodů, pro které ho zákazníci preferují. Snad to ani není v tom, že by s ním chtěli zdolávat terénní překážky nebo polygony, ale mají zkrátka pocit, že si s ním mohou dovolit víc než s běžným „osobákem“ a nemusejí se o něj obávat.
Interiér prošel modernizací, která je ve srovnání s předchozím modelem doslova revolucí. Přibyl třeba kamerový systém, bezklíčkový přístup a startování či automatické zamykání, které tak dobře znají vlastníci nových renaultů. Když se startovací kartou opustíte auto a odejdete do určité vzdálenosti, zamkne se a odemčení následuje automaticky, pokud se zase přiblížíte. Při nástupu a výstupu musíte počítat s tím, že prahy jsou hodně široké a poměrně vysoko položené, což trochu komplikuje nástup a zvyšuje riziko ušpiněných nohavic. V ostatní se tu ale cestující cítí pohodlně, sedadla jsou dost široká a mají měkké polstrování. Zavazadelník o objemu 445 litrů je průměrný a v případě volby pohonu kol 4×4 se ještě o pár litrů zmenší.
Při srovnání palubní desky předchůdce a současného modelu jsou změny opravdu výrazné, a to nejen v použitých materiálech, ale i zpracování a vzhledu ovladačů a dalších detailů. Displej infotainmentu sice není příliš velký, v této cenové kategorii ale těžko můžete hledat vyšší standard. Mohl by být ale umístěný ještě o něco výš, i když oproti předchůdci je to lepší. Ergonomie je logická a dá se intuitivně obsáhnout, malou nevýhodou je nastavování klimatizace, kdy je lepší se místo zvolené teploty orientovat vlastními pocity a regulovat častěji v průběhu jízdy. Přístrojový štít s kruhovými ukazateli je skrz velký volant dobře viditelný, údaje jsou bez potíží čitelné.
Motorizace pro druhou generaci prošly obměnami, které se týkají benzínových agregátů i dieselu. Atmosférický zážehový motor nahradil přeplňovaný litrový tříválec, my jsme ale otestovali naftovou jednotku 1,5 litru, která nepatrně navýšila výkon na 85 kW. Pojí se s manuální šestistupňovou převodovkou a můžete volit buď předokolku, nebo pohon všech kol jako my v redakčním testu. V celkovém projevu se tato motorizace příliš neliší od předchozího modelu – zůstalo rozjíždění „na dvojku“, protože první převodový stupeň je určen spíš jen pro plíživou jízdu terénem. Podle názorů jiných redakcí se prý tato specialita neprojevuje u verze s pohonem předních kol, my jsme ale Duster testovali vždy jako 4×4 a bylo to tak pokaždé. S motorem nebyl problém při okreskové ani dálniční jízdě, vyšší rychlost už ovšem s sebou přináší nejen aerodynamický hluk, ale také hlasitější zvuk motoru. Ovládání je bezproblémové, stejně jako naladění podvozku, který je komfortnější, než byste při pohledu na auto zvenku čekali. Náklony v zatáčkách jsou vzhledem k proporcím auta (vysoké a ne moc široké) nevyhnutelné, hodně ale vylepší pohon všech kol.
Dacia Duster je v aktuálním ceníku za cenu od 279 900 Kč, pak ale počítejte s poměrně spartánskou základní verzí Access a pohonem pouze 4×2. Diesel je k dispozici až od druhého stupně Essential za 372 900 korun a také jen s předokolkou. V redakčním testu vidíte nejvyšší výbavu Prestige, která ve spojení s naftovým motorem a pohonem 4×4 představuje cenu nejméně 494 900 Kč.
