Každoročně na světě zemře při dopravních nehodách 1,35 milionu lidí. Dalších až 50 milionů je zraněno. Každých 25 sekund zaregistrují statistiky jeden zbytečně zmařený lidský život. Denně tak na světových silnicích přijde o život 3 700 lidí. Rovněž tak ekonomické náklady jsou enormní, přesahují 500 miliard dolarů. Jedná se zhruba o 3 % HDP. Více než dva pracovní týdny tak svět pracuje, aby nahradil následky dopravních nehod. V ČR dosáhly celospolečenské následky nehod za r. 2017 bezmála 73 miliard korun, zhruba 1,4 procenta hrubého domácího produktu.
Pokud by nebyla přijata radikální opatření, na konci této dekády by ročně zemřely při dopravních nehodách zhruba 2 miliony lidí a dalších 80 milionů by bylo zraněno. OSN proto vyhlásila Dekádu bezpečnosti silničního provozu 2011-2020. Jejím hlavním cílem je, aby v roce 2020 počty usmrcených nepřesáhly jeden milion. Aby bylo tohoto ambiciózního cíle dosaženo, musel by do roku 2020 poklesnout výskyt smrtelných nehod zhruba o jednu pětinu. Bohužel však z údajů zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací vyplývá, že v letech 2013-2016 se počty obětí nehod snížily pouze ve 48 státech, naopak v dalších 104 narostly. Celosvětově tak umírá 182 osob na milion obyvatel. Nejhorší situace je v Africe s 266 a naopak nejlepší v Evropě s 93 usmrcenými na jeden milion obyvatel, přičemž silnice států Evropské unie jsou s 49 mrtvými nejbezpečnější na světě.
Bylo vytipováno pět oblastí, na které je třeba dlouhodobě zaměřit pozornost. Jedná se o stav dopravní infrastruktury, kvalitu vozového parku a také vzdělávání a motivování širokých vrstev obyvatelstva, nastavení adekvátních parametrů ponehodové péče a v neposlední řadě i o kvalitu řízení celé oblasti bezpečnosti silničního provozu.
OSN také vyhlašuje Týdny bezpečnosti silničního provozu. Každý z nich byl zaměřený na klíčové dlouhodobé problémy v oblasti bezpečnosti dopravy. Ten letošní – v pořadí již pátý – probíhá od 6. do 12. května pod sloganem „SpeakUp“, tedy „Ozvěte se, vyjádřete svůj názor“. Jeho smyslem je přesvědčit široké spektrum organizací, veřejnoprávních i soukromoprávních a také těch neziskových, ale také široké občanské veřejnosti, aby se staly lídry.
Pokud se jedná o úroveň bezpečnosti silničního provozu u nás, není velký důvod k radosti. Podle údajů aktuálně zveřejněných OECD patří naše silnice mezi ty nebezpečné. Na jednu miliardu ujetých kilometrů u nás v roce 2016 zemřelo 11,5 osoby. Například ve Švédsku to bylo výrazně méně (3,3 oběti), podobně tomu bylo ve Velké Británii (3,4), Irsku (3,8) či Německu (4,2). A bezpečněji je i ve Slovinsku (7 obětí) či USA (7,3). Výsledek dosažený v České republice je druhý nejhorší z hodnocených států, hůře na tom byla pouze Jižní Korea (13,8 oběti). Zatímco v roce 2000 umíralo na jihokorejských silnicích 49,5 osoby, v roce 2016 to bylo o 72,1 procenta méně. V ČR to bylo v roce 2000 zhruba 36,7 osoby, ve stejném období tak došlo jen k 68,7% redukci. V České republice v roce 2018 zemřelo 62 osob na milion obyvatel. V roce 2017 to bylo 55 lidí. Meziročně počet mrtvých na milion obyvatel vzrostl o 14 procent. Česká republika se tak zařadila mezi 9 členských států EU, kde meziročně počet obětí narostl. Navíc 14% nárůst byl čtvrtý nejvyšší. Naše země obsadila 21. příčku ze všech 28 zemí. To je ve srovnání s rokem 2017, kdy jsme byli společně s Belgií a Itálií na 16. – 18. místě, citelné zhoršení.
K Týdnu bezpečnosti silničního provozu OSN se ve spolupráci s Platformou Vizí nula připojí i Autoklub ČR, který si vybral téma bezpečné vzdálenosti se související propagací. Jedná se o aktuální problematiku, která je diskutována i v rámci změny zákona. V současné době je v mezirezortním řízení návrh, aby nedodržování bezpečné vzdálenosti bylo postihováno v přestupkovém řízení. Nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly je jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Zákonem stanovená pravidla proto mohou zásadním způsobem zvýšit bezpečnost na našich silnicích. Přitom prahová hodnota pro vymáhání sankcí za nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem je legislativně zavedena například v Německu, Rakousku, Polsku, Itálii, ve Francii, Švédsku a na Slovensku.
