Nejrozšířenějšími kategoriemi závodů s automobily vycházejícími ze sériové produkce jsou v současné době GT3, GT4 a TCR. Poskytují příležitost pro profesionály i amatérské závodníky. 

Kategorii GT3 v roce 2005 vytvořil Stéphane Ratel nespokojený s tím, že se vozy jím vytvořených kategorií GT1 a GT2 příliš vzdálily svému původnímu účelu a proměnily se v plně profesionální závodění. Ratel dokonale vystihl zájem soukromých týmů a kategorie GT3 se rychle rozšířila po celém světě (i v USA pod označením GTD). Jezdí se podle ní bezpočet národních, regionálních i celosvětových seriálů sestávajících ze sprintů i vytrvalostních závodů.

Závodů GT3 se smějí účastnit vozy vycházející ze sériové produkce s homologací FIA. Není zde žádný limit pro rozměry motoru ani pro konfiguraci a konstrukci podvozku a nosné struktury. Vozy mohou být vybaveny protiprokluzovým systémem, ABS i vestavěným zdvihacím zařízením.

Hmotnost vozů se pohybuje mezi 1200 a 1300 kg a výkon motorů mezi 500 a 600 k (368 až 440 kW). Aby byla zaručena vyrovnaná konkurence mezi všemi vozy, komise FIA GT nebo promotérská organizace příslušného šampionátu na základě testovacích jízd a analýzy předchozích výsledků stanovuje opatření označovaná jako Balance of Performance (BOP). V jejich rámci se limituje výkon motoru, hmotnost vozu, činnost řídicí jednotky motoru a aerodynamika.

V roce 2007 Stéphane Ratel učinil další krok, když vytvořil kategorii GT4, určenou výhradně pro amatérské závodníky (gentleman drivers) a používající vozy v principu použitelné v běžném provozu nebo pro víkendové jízdy na závodních okruzích. V porovnání s GT3 jsou nejen méně výkonné, ale jsou i vybaveny méně účinnými aerodynamickými prvky a používají méně hi-tech vybavení. Minimální hmotnost vozů je stanovena na 1000 kg a motor musí odpovídat sériovému s nejvyšší povolenou hlučností 110 dB (A). Vozy se nijak nesmějí měnit proti stavu, v jakém byly homologovány.

Také v GT4 jsou při homologaci vozu přijímána opatření, aby všechny vozy měly vyrovnanou výkonnost (BOP) – teoreticky by všechny měly dosahovat stejný čas na jedno kolo. K tomu se zde kromě zvyšování hmotnosti využívá i šířka kol.

Také třetí kategorie, vycházející ze sériové produkce, která zavítá koncem dubna na autodrom v Mostě, vznikla z iniciativy muže, který nebyl spokojen se směřováním kategorie, kterou měl na starosti. Marcello Lotti stál mnoho let v čele mistrovství světa cestovních vozů FIA WTCC. Nesouhlasil ale s přechodem na technicky složitější, a tedy i dražší vozy kategorie TC1. Proto v roce 2014 vytvořil zcela novou kategorii TCR v mnoha ohledech inspirovanou úspěchem GT3 a GT4. Na rozdíl od vozů GT ale jsou vozy TCR hodně limitované přísnými technickými předpisy. Ty byly nepopiratelně inspirované vozem pro značkový pohár Seat Leon Eurocup.

Vozy TCR musejí mít čtyř- nebo pětidveřovou karoserii dlouhou minimálně 420 cm a minimální hmotnost s jezdcem je 1250 kg (1280 kg se sekvenční převodovkou). Motor je 2,0 l přeplňovaný turbodmychadlem, přičemž výkon musí být omezen na 350 k (257 kW) a točivý moment na 420 N.m. Kromě toho zde platí řada dalších omezení týkajících se mimo jiné i aerodynamiky. Po vzoru GT3 se používá i systém vyrovnání výkonnosti (BOP), založený na přidávání zátěže měnící hmotnost vozu v rozsahu od plus 70 až po mínus 30 kilogramů a vycházející z testování všech homologovaných vozů před začátkem sezony.

Všechny tři tyto kategorie uvidí fanoušci na mosteckém autodromu při premiérové The Most Show featuring ADAC GT Masters na konci dubna.