Do průběhu Rallye Český Krumlov výrazně zasáhly rozmary počasí. Posádky potrápil nejen silný déšť, ale dokonce kroupy a hustá mlha. Loterií se stala i volba pneumatik. Ale i přes tyto nepříznivé podmínky se posádkám Citroën dařilo. Miroslav Jakeš skončil třetí absolutně, Martin Koči opanoval stejně jako na Šumavě kategorii vozů s jednou poháněnou nápravou.

Gemini clinic rally team s Mirkem Jakešem zvládl českokrumlovskou soutěž excelentně. Valašský jezdec se i přes sžívání s novou spolujezdkyní Marcelou Ehlovou usadil s vozem Citroën DS 3 R5 na čelních pozicích a v nabité konkurenci si dosahovanými časy udržoval místa mezi pěti nejrychlejšími posádkami Rallye Český Krumlov. První etapu zakončil na pátém místě, 2,3 vteřiny na čtvrtého Jana Černého. Ve druhé etapě následně profitoval z Černého ztráty, na druhou stranu stále nevzdával ani atak třetí příčky Jana Dohnala. Jeho pochybení v tankovací zóně nakonec „darovalo“ třetí příčku Jakešovi s Ehlovou. Pro Mirka to bylo první podium od Rally Vsetín 2014.

„S Marcelou jsme si od prvních kilometrů na budějovickém výstavišti sedli a solidně jsme zvládli i úvodní den, který byl extrémně náročný. Měl jsem ze zkoušek respekt, ale projeli jsme celý pátek v dobrém tempu. Asi by to šlo i rychleji, ale za daných podmínek jsem vsadil na jistotu. Navíc v noční sekci jsme jeli tvrdší gumy, protože jsem očekával, že trať už více oschne, ale podmínky zůstaly stejné, navíc se přidala mlha.
V sobotu jsme zůstávali na dostřel Honzovi Dohnalovi, ale asi bychom na Lipně nezajeli ten čas, který bychom potřebovali. Bohužel on chyboval už před startem, když tankoval mimo tankovací zónu a viděli ho sportovní komisaři. Tím pádem jsme v závěru zvolnili a třetí příčku si pohlídali,“ zhodnotil krumlovský start Mirek Jakeš.

Martin Koči se spolujezdcem Lukášem Kostkou nastupovali na start Rallye Český Krumlov v pozici lídrů klasifikace vozů s jednou poháněnou nápravou, ale právě tato pozice se jim stala osudnou. Na rychlostních zkouškách čekaly jejich Citroën DS3 R3T MAX ty nejhorší možné podmínky, což se podepsalo na průběžném pořadí. Košický jezdec se ovšem nevzdal a i přes zrušení obou průjezdů RZ Malonty se nakonec po závěrečné rychlostní zkoušce vyhoupl na první místo hodnocení „dvoukolek“. Se sekundovým náskokem na Filipa Mareše.

„První etapa byla hodně hektická. Hned na druhém testu Rožmitál nás při průjezdu potrápily padající kroupy a jízda byla spíše bojem o přežití. A v podobném duchu pokračoval i celý první den. Vše vyvrcholilo extrémně hustou mlhou na druhém průjezdu testu Kohout – Sv. Ján. V takových podmínkách jsem se rozhodl neriskovat a nechat případné souboje na druhý den závodu. Navíc se posádkám za námi přidělovaly časy, takže jsme pořádně ani nevěděli, jak si vlastně průběžně stojíme. Ve druhé etapě bohužel došlo ke zrušení obou průjezdů Malont. Ale když jsme viděli podmínky na trati při volném průjezdu, určitě se pořadatelé rozhodli správně. My jsme nicméně museli útočit jen na zbytku ´erzet´, což se nám dařilo. A nakonec z toho bylo vítězství ve dvoukolkách i ve třídě 5, z čehož máme s Lukášem velkou radost,“ popsal Martin Koči, jenž kromě vítězství ve „dvoukolkách“ obsadil v absolutní klasifikaci patnácté místo.

Tradičně silné zastoupení měla značka Citroën ve třídě 6. Soutěž výtečně rozjel René Dohnal a v první sekci atakoval stupně vítězů třídy. V noční části se propadl na šestou příčku, bohužel v průběhu druhé etapy ho zastavil technický problém se spojkou.

„Český Krumlov byl podnikem, na kterém jsme si po smolné Šumavě chtěli spravit chuť. Závod sliboval nevlídné počasí a náročné rychlostní zkoušky. Začali jsme skvěle a drželi se na dostřel top 3 ve třídě. Bohužel v noci padla hustá mlha, kdy nebylo vidět ani metr před auto. Kohout byl jednoznačně nejtěžší zkouška, jakou jsem kdy v kariéře jel. V součtu se špatnou funkčností interkomu jsme ztratili spoustu cenných vteřin a klesli na hranici první pětky. V sobotu jsme se bohužel svezli jen tři rychlostní zkoušky, než se střihnul šroubek na spojce, čímž pro nás závod skončil,“ smutnil René Dohnal.

Spolehlivost modelů C2 R2 MAX ale dokladovali další jezdci Lukáš Pondělíček, Vratko Kubík (zvítězil ve třídě v RZ4) a Zbyněk Baller, kteří českokrumlovskou soutěž zdárně dokončili. Pondělíček na sedmém místě ve třídě, Kubík jako osmý a Baller jako třináctý.

„Předpověď počasí nenaznačovala ani v nejmenším to, co mělo přijít. Navíc jsme se během závodu ani jednou netrefili do správné volby gum. Pro první sekce jsme zvolili měkký slick, což pro Rožmitál nebylo optimální. RZ Svince však znamenala naše první letošní vítězství ve třídě 6. Pro druhé průjezdy jsme přezuli na mokrý slick. Na RZ5 Rožmitál došlo, z důvodu špatného značení nehody ze strany pořadatelů, k našemu kontaktu s havarovanou posádkou č. 54, čímž jsme přišli o příkopový světlomet a došlo k ohnutí levého ramene. To mělo za následek naši velkou krizovku v RZ6, kterou jsme naštěstí ustáli. Závěr dne navíc provázela hustá mlha, se kterou Vratko neměl zkušenosti a ´erzetu´ dojel na jistotu. Spát se tak šlo na devátém místě.
Na sobotní etapu jsme se těšili, avšak jsme opět špatně obuli. Mokrá varianta slicku se zdála jako dobrá volba pro dlouhé Malonty. Ty ovšem byly zrušeny… Proto byla škoda, že jsme se o této skutečnosti nedozvěděli od pořadatelů mnohem dříve. Pro další sekci jsme proto zvolili suchý slick. Jaké však bylo naše překvapení, když necelých deset minut před naším startem na Lipně došlo k mohutné průtrži mračen a z pěkného svezení se stal boj o holý život… Bohužel déšť smáčel i následující RZ Rožmberk. Na poslední RZ Lipno jsme zvolili mokré obutí, ale i tak došlo k naší menší nehodě, hned po několika stovkách metrů, kdy jsme se ´utkali´ s turistickým rozcestníkem. Tím pádem jsme se rozhodli soutěž v klidu dojet, neboť jsme chtěli vidět cílovou rampu,“ podělil se o své dojmy spolujezdec Vratka Kubíka Pavel Zalabák.

Poprvé v sezoně se v Českém Krumlově představila Barbora Holická, startující s vozem Citroën DS3 R1. Bára zakončila soutěž na čtvrtém místě ve třídě 9, za trojicí rychlých civiků.
„První část závodu nestála za nic a bohužel se to moc nezlepšilo ani za tmy, kdy se přidala hustá mlha. Byla jsem pokaždé ráda, že jsem viděla cílové vlajky každé erzety. V sobotu jsem si užívala zkoušku Rožmberk, naopak na prvním Lipně jsme chytili šílenou průtrž mračen. Ale na druhém průjezdu jsme si překvapivě spravili chuť, zlepšili jsme se o minutu a hezky se svezli. Obrovský respekt ze závodu se nakonec v cíli proměnil v radost a kousek hrdosti, že jsem to nevzdala, což jsem chvílemi i chtěla…,“ ohlédla se za krumlovským startem Bára Holická.