Volvo XC90 dnes patří téměř k legendám a to i díky neobyčejně dlouhému životnímu cyklu první generace, která přišla na svět v roce 2002. Na novém modelu pracovala automobilka celé tři roky a v posledním roce se postupně objevovaly první zprávy o tom, jak bude vypadat. Dnes je jasné, že mottem je především luxus, špičkové technologie a žádný šestiválec pod kapotou.

Novým modelem automobilka znovu upevňuje svou pověst výrobce nejbezpečnějších osobních vozů. Asistenční systémy tu směřují mílovými kroky k autonomní jízdě, v níž se ostatně značka delší dobu aktivně angažuje. Technických změn je u druhé generace skutečně hodně, prvním poznávacím znakem nového auta je ale pro zákazníka především vzhled.

Design nového XC90 sice vychází z jeho předchůdce, karoserie je ale robustnější, je zde méně křivek a více rovných linek, na první pohled působí hranatěji než dřív. Kapota je hodně vysoko, někdy se to zdá být až příliš, zejména když by si měla za volant sednout drobná žena. Mřížka chladiče je vyšší a nese výrazné logo Iron Mark. Přední světlomety jsou úzké a dělené lampami pro denní svícení ve tvaru písmene „T“. Mezigeneračně je u XC90 zřejmý nárůst všech rozměrů v řádu několika centimetrů, nejvýraznější je to u celkové délky, kdy přibylo cca 14 cm a u rozvoru asi 12 cm. Znamená to ovšem i prostornější interiér, kde je hlavním cílem poskytnout cestujícím vysoký komfort.

Volvo představuje interiér XC90 jako nejluxusnější ve své historii a po redakčním testu nelze než souhlasit. Je zde daleko méně dosavadního severského chladu a čistých ostrých linií, přibylo zaoblených prémiově vyhlížejících ploch i luxusních detailů. Středový panel nese displej infotainmentu postavený na výšku, přes nějž se ovládá veškeré nastavení vozu, lemovaný křídlovitými výdechy klimatizace. Konzola je obložená prémiovým dřevem a kožené lemování ozdobně prošívané. Velká revoluce se odehrála v kapličce před řidičem, kde najdete virtuální přístrojový štít, na němž si podle zvoleného jízdního režimu nastavíte vzhled ukazatelů. Máte tu po stranách tachometr i otáčkoměr v klasickém kruhovém zobrazení, uprostřed můžete zobrazovat mapu navigace i údaje z palubního počítače včetně hodin a venkovní teploty. Startovací tlačítko je umístěno na středové konzole, která už kromě odkládacích přihrádek obsahuje jen řadicí páku a otočný volič jízdních režimů. Jednoduše tlačítkem můžete ovládat vyhřívání čelního a zadního skla, jinak se klima v kabině ovládá přes dotykový displej. Tento způsob je velmi diskutovaný a názory na něj protichůdné. Fakt je, že pro seznámení s ovládáním je zapotřebí více času a diskutabilní je možnost jeho ovládání během jízdy, to ale musí vyzkoušet každý zákazník, jak mu toto řešení vyhovuje.

O čem není sporu, to je pohodlí v kabině. Sedadla jsou ergonomicky výborně řešena, kůže použitá na čalounění v testovaném vozu mimořádně příjemná a luxusní. Stejně jako vpředu, tak i na zadních sedadlech je naznačeno boční vedení, sedáky jsou příjemně členěny a místa pro hlavu i nohy je tu nadbytek. V druhé řadě jsou tři samostatná sedadla, která lze podélně posouvat, třetí řada s dvěma sklopnými sedadly je možná za příplatek. V případě pětimístného uspořádání máte k dispozici zavazadelník s objemem 692 litrů, při sklopené druhé řadě sedadel dostanete celkových 1868 litrů.

Mnoho otázek vzbuzují pohonné jednotky, kdy v nabídce nenajdete šestiválcový motor, a ani původní pětiválcový agregát. Vrcholnou dieselovou motorizací je čtyřválcový dvoulitr řady Drive-E, takže označení D5 je trochu překvapivé, jedná se o motor přeplňovaný dvěma turbodmychadly s výkonem 225 koní, což zní velmi dobře, stejně jako akcelerace z nuly na stovku za 7,8 sekundy. V reálné situaci je znát, že motor má s těžkým autem co dělat – XC90 má pohotovostní hmotnost zapsanou v technickém průkazu 2130 kg. Při důraznějším sešlápnutí pedálu plynu sice kýžený výkon vyvine, je přitom ale hodně slyšet a chybí mu lehkost nebo alespoň mohutnější zátah. Osmistupňová automatická převodovka by potřebovala občas pomoci ručním řazením, zvlášť při potřebě rychlé akcelerace například při předjíždění. Podvozek odvádí dobrou práci především při požadavku komfortní jízdy, která je dokonalá především na dálnici. Náklony karoserie v zatáčkách jsou jen mírné a řízení, byť trochu odtažité, poslušně posílá XC90 ve vámi zvoleném směru. Citelněji se projevují přejezdy velkých nerovností, při rychlejší jízdě pak do kabiny více proniká aerodynamický hluk.

Sada asistenčních systémů dostupných pro XC90 je obdivuhodná, zvlášť když automobilka zařadila do nabídky i dvě světové novinky – systém ochrany při neúmyslném sjetí ze silnice, kdy přitáhne bezpečnostní pásy a připraví vůz tak, aby se co nejvíce zmírnily následky, a schopnost automatického zabrzdění v křižovatce, kdy při detekci přijíždějícího vozidla v bezprostředním nebezpečí srážky rovněž dokáže automaticky zabrzdit. Hlavní je pak zdokonalený systém City Safety, který nyní zahrnuje celou plejádu funkcí pro odvrácení kolize a dokáže řešit situace automatickým brzděním plnou silou.

Cena základního modelu Volvo XC90 začíná na 1 329 000 Kč s motorem D4 (190 koní). Testovaná verze s motorem D5 stojí nejméně 1 429 000 korun a ve vyšší výbavě Momentum pak 1 562 400 Kč. Celková cena testovaného vozu pak s příplatkovou výbavou dosáhla dvou milionů korun.

Testovaný model:

Volvo XC90 D5

motor:  vznětový čtyřválec 1969 cm3

výkon:  165 kW/225 k při 4250 ot./min.

točivý moment:  470 Nm při 1750 – 2500 ot./min.

rozměry:  délka 4950 mm, šířka 1923 mm, výška 1776 mm

rozvor náprav: 2984 mm