ŠKODA 1000 MBX De Luxe slaví padesátiny. Atraktivní dvoudveřový automobil debutoval v březnu 1966 na mezinárodním autosalonu v Ženevě. Sériová výroba se rozběhla v říjnu stejného roku, prostorný pětimístný automobil s motorem u poháněných zadních kol ve své době patřil na vrchol litrové třídy.
Typ MBX vycházel z velkosériového čtyřdveřového automobilu ŠKODA 1000 MB, který se mohl pochlubit tehdy velmi moderní samonosnou karoserií a motorem uloženým za poháněnou zadní nápravou. V první polovině 60. let pro něj byl v Mladé Boleslavi vybudován zcela nový závod o rozloze 80 hektarů s více než 40 výrobními halami a budovami.
Historie dvoudveřové verze MBX sahá do roku 1960, kdy byly vyrobeny dva prototypy s interním označením ŠKODA 990 Tudor. Speciální karoserie s výrazně negativním sklonem zadních sloupků, navazujících na panoramatické sklo, a s dvojicí dveří s bezrámovými okny vznikly v pobočném závodě v Kvasinách. Karoserie zachovala velkorysou vnitřní prostornost základního sedanu, jako bonus nabídla lepší výhled do stran. Stahovatelná byla nejen skla ve dveřích, ale také menší skla vedle zadní lavice. Výklopná trojúhelníková okénka zlepšovala větrání interiéru.
Dvoudveřový typ ŠKODA 1000 MBX De Luxe se veřejnosti poprvé představil při zahájení autosalonu v Ženevě 10. března 1966. Návštěvníky si podmanil originálními tvary s velkou prosklenou plochou, opticky vytvářel dojem, že postrádá střední sloupky. Ve skutečnosti končily střední sloupky v polovině karoserie pod linií zasklení vozu a jejich úzká horní část se stahovala společně se zadními okny. V takovém momentě si cestující mohli užívat opravdu výjimečný výhled z vozu i neobyčejný pocit vzdušnosti v prostorném interiéru.
Při výrobě vozů ŠKODA 1000 MB a dvoudveřových MBX se uplatnily špičkové technologie té doby. ŠKODA jako první evropský výrobce automobilů uplatnila při výrobě bloku motoru metodu tlakového odlévání hliníku, stejně vznikala i skříň čtyřstupňové převodovky. Šlo o technologii vynalezenou v roce 1922 českým inženýrem Josefem Polákem, díky níž bylo možné výrazně zrychlit výrobu agregátů.
Vůz ŠKODA 1000 MBX poháněl zážehový čtyřválec 988 cm3 o výkonu 38 kW (52 k) při 5000 min-1, automobil s pohotovostní, resp. užitečnou hmotností 815/375 kg dosahoval největší rychlosti 127 km/h. Spotřeba činila 7,8-8,0 l benzinu na 100 km. Standardem byla dvojice karburátorů Jikov, pouze u několika desítek kusů se uplatnil jednokarburátorový motor. Časově náročná kompletace vozů ŠKODA 1000 MBX s vysokým podílem ruční práce se v říjnu 1966 rozeběhla v samostatném provozu mladoboleslavské automobilky, aby „nebrzdila“ hlavní produkční linku. Posledních dvanáct kusů z celkem 1403 exemplářů litrového povedení vzniklo na počátku roku 1968.
Mezitím již v listopadu 1967 obohatilo nabídku značky ŠKODA dynamičtější provedení 1100 MBX De Luxe. Výkon motoru o objemu 1107 cm3 se nezměnil, hlavní přínos novinky spočíval v pružnějším záběru (81,4 N.m proti původním 75,5 N.m). Z dalších úprav připomeňme výkonnější olejové čerpadlo a účinnější chlazení. Silnějších verzí se do roku 1969 vyrobilo 1114 kusů, celkem tedy vzniklo 2517 dvoudveřových vozů MBX. V porovnání s opravdu velkosériovou produkcí čtyřdveřového typu ŠKODA 1000 MB (443.156 exemplářů) sice šlo o malá čísla, i tak ale tato verze výrazně přispěla k popularizaci značky ŠKODA na řadě náročných zahraničních trhů, kam se vyvážela. Dnes patří tento model k velmi vyhledávaným a ceněným veteránům s výrazným růstem hodnoty. Na úspěchy atraktivního dvoudveřového MBX zanedlouho navázalo legendární kupé ŠKODA 110 R (1970-1980), následované automobily ŠKODA Garde a Rapid.
